Pod křídly temného anděla 1

3. března 2012 v 23:54 | Belatrix Black |  Jednorázovky
Ahoooj xD.
Zlobíte se? =D Nedivila bych se, nic sem nenapsala docela dlouho xD Ale howrse mám zpět a to mě zaměstnává víc než dost xD. Ale taky škola no... A neustálé buzerování ze strany otce, který mi vyhrožuje, že jestli budu mít na vysvědčení trojku, nejen že mi nekoupí vlastní notebook, ale taky mi zakáže PC na celé prázdniny... No, prostě toho je moc, nic nepíšu, ale rozhodla jsem se oprášit starou povídku, kterou jsem měla založenou s tím, že není hotová... Ale tak je dlouhá, rozhodla jsem se ji rozdělit na dvě části =) Tady je ta první. Kdy zveřejním druhou nemám potuchy, jelikož vznikla možná před víc jak devíti měsíci xD
No, tak já vám přeji příjemné počtení, snad se vám bude líbit a odpustíte mi tak mou neaktivitu. =)
Bella


Pod křídly temného anděla


Zběsile běžela potemnělou ulicí. Neustále se ohlížela za sebe a slyšela vzdálené volání bystrozorů a jeho, jak se radí.
,,Přemísti se na konec ulice, já to vezmu rovně."
Zaslechla a věděla, že je v pasti. Bez hůlky nemá šanci. Kdyby dávala pozor na Potterovo umění odzbrojovacích kouzel, nemuselo by to takhle dopadnout. Dobíhala už na konec ulice, když se před ní zhmotnila postava bystrozora. Hbitě vyndala stříbrnou dýku, kterou měla za pasem a vrhla jí po něm. Nestačil reagovat. Dýka se mu zaryla přímo do středu hrudi a on padl mrtvý k zemi. Otočila se na druhou stranu. To už k ní doběhl Vyvolený osobě a mířil jí hůlkou na hruď.
,,Copak? Chceš mě zabít?" zasmála se svým krákavým hlasem. Potom zvážněla. ,,Nedokážeš mě ani mučit za to, co jsem udělala!" prskla po něm.
,,Crucio!" vykřikl. Kletba se vpila Belatrix do hrudi a ona s vyjeknutím spadla na kolena. Žádnou bolest ale už necítila.
,,Copak to nikdy neuděláš správně?" zeptala se ho. Harry jí hůlku namířil mezi oči.
Ona ale stejně pokračovala.
,,Musíš to myslet doopravdy vážně. Musíš chtít způsobit bolest, nestačí pouhá zloba," poučovala ho. ,,Jak docílit toho, abys chtěl opravdu ublížit?" položila otázku, a ač byla na hranici mezi životem a smrtí, zlomyslně a pobaveně se ušklíbla. ,,Zabila jsem Siriuse!"
,,Crucio!" vyslal Harry znovu, ale tentokrát se mu to podařilo. Belatrix se zkroutila v ohavné křeči. Vřískala jako zvíře a Harry cítil to uspokojení z její bolesti. Nepřestával. Stál tam a v hlavě měl jen jedno. Musí trpět dál a mnohem víc! Její křik ukájel jeho touhu po její bolesti, ale zároveň působil to, že chtěl daleko víc. Ještě víc přitlačil a intenzita bolesti se pro Belatrix stávala nesnesitelná. Z nosu se jí spouštěl potůček krve. Celé její tělo bylo napjaté, jakoby se mělo každou chvíli roztrhnout. V jekotu nešlo nepřeslechnout volání o pomoc.
,,Tak? Jak se ti líbí tohle, ty kurvo?!" vysmíval se jí Potter. Najednou byl zcela pohlcen tou mocí, kterou nad ní v tuto chvíli měl, že si nevšiml ani zahalené postavy, která se k nim blížila.
,,Prosííím, Mistře!" vřískala. Bolest, kterou cítila, ještě nikdy předtím nezažila. A právě její Mistr byl to jediné, na co dokázala myslet. Jeho oči, jeho rty, kterých se tak bála a chtěla se jich dotknout...
,,Copak? Mistře? Ale jdi, ten o tebe nemá nejmenší zájem. Vždyť má svých kurviček dost. Na co by potřeboval tebe?" ubližoval jí nejen mučící kletbou, ale i slovy, která tak hraničila s pravdou a lží. ,,Pročpak ho tak posloucháš, hmm? Pročpak jsi mu tak věrná? Je jedinej, kdo je ochotnej tě píchat, co? Když oba vypadáte tak, že by jeden myslel, že ste po smrti!" Někdo by řekl, že tohle nebyl Harry, ten Harry Potter, kterého všichni znají. Ale to by se pak pletl.
Belatrix došel dech. Už nekřičela, jenom sebou cukala. Oči vytřeštěné bolestí a na tvářích slzy. Potter ale nepolevil. Chtěl víc.
,,Tak řvi! Crucio!" zavelel znovu. Docílil jen toho, že sebou trošku víc škubla. Neměla už vůbec sílu a její duše ji opouštěla.
,,Dost!" ozval se ledový hlas. Potter povolil kletbu a otočil se.
,,Ale copak, Tome? Je ti jí líto? Přišels jí zachránit?"
Belatrix jakoby, když uslyšela Mistrův hlas, procitla. Celým tělem jí pulsovala silná bolest, zdálo se, že nemůže hýbat s jednou rukou. Nejspíš si jí při tom škubání nějak poškodila. Ale to ji teď netrápilo. Byl tady. Přišel si pro ní.
,,Ne, proč bych měl?" řekl naprosto lhostejně Pán Zla. Zabolelo ji u srdce. Copak nepřišel pro ni? Protože mu na ní záleží? Nebo nezáleží?...
,,Přišel jsem tě jen zabít."
,,Ach tak, hned se ti budu věnovat, na chvilku mě ale omluv, musím si to nejprve vyřídit s touhle kurvičkou," řekl omluvně Potter a znovu pozvedl hůlku proti Belatrix. ,,Crucio!" Jejím tělem zase projela ta šílená bolest, byla už ale tak vysílená, že prostě nemohla křičet. Jen se na zemi svíjela bolestí a z očí jí kanuly slzy. Pán Zla se díval. Díval se na její bolest a nic neudělal. Prostě tam tak stál. Kletba povolila. Ležela na zemi a docházel jí dech.
,,Prosím," zašeptala tichounce.
,,Hele, Tome, ona prosí. Asi bych měl už ukončit její trápení, co?" zeptal se Potter. Na odpověď nečekal. ,,Avada Keda...," nemohl dokončit. Voldemortovo kouzlo ho odmrštilo pryč. S obtížemi se posbíral ze země a podíval se zpátky k Voldemortovi. Pán Zla přišel pomalu k Belle, která sotva dýchala. Sehnul se a vyzvedl ji do náruče. Opatrně, aby jí neublížil.
,,Nenechám tě s ní odejít!" zařval Potter a zamířil hůlkou na dvojici.
,,Někdy jindy, Harry," řekl prostě Voldemort a přenesl se s ní pryč.

Zjevili se na Malfoy manor. Hlasité prásknutí upozornilo majitelku domu, že někdo přišel. Když Narcissa Malfoyová uviděla sestřino polomrtvé tělo, zděsila se. Pán Zla ji ale zastavil, když mu chtěla jít pomoct.
,,Nechci, aby mě kdokoliv rušil. Budu u sebe v pokoji. Nikdo tam nesmí vstoupit, vyřiď to všem," rozkázal Narcisse a vyšel s ženou ve své náruči nahoru do svých komnat. Tam ji opatrně položil na postel. Pohladil ji po tváři. Měla jí celou od krve. Přivolal si lektvar a vlil jí ho do krku. Očistil jí obličej. Potom se podíval na její vykloubené koleno. Muselo to pořádně bolet, když se jí při tom mučení stalo tohle. Kouzlem ji znehybněl, kdyby se náhodou probrala a jedním slovem a složitým pohybem hůlky jí dal nohu do pořádku. Zase kouzlo spoutání zrušil. Už byla v pořádku. Tedy v pořádku v rámci možností. Její tělo se chvělo, chvílemi sebou i cukla.
Odhrnul jí vlasy z tváře. Byla moc krásná. Ty plné rty. Hruď se jí pomalu zvedala. Měla tak hezkou postavu a on pocítil chuť se dotknout její nahé pokožky. Ihned ovšem zavrhl nemravné myšlenky na svou nejvěrnější. Jedno si ale neodpustil. Pomalu ji podsadil. Držel ji v sedě a rozvazoval šněrovačku šatů. Ty jí nakonec sundal a s lehkostí a jemností jí zul černé kozačky. Opět měl chuť něco udělat, ale ta opadla, když ji přikryl teplou kašmírovou přikrývkou. Sedl si do křesla kousek od postele a zamyslel se, pohled upřený na ni.
Po chvilce se začalo cosi pohybovat po zemi. Velký had se vyplazil z pod postele a vylezl nahoru na klín svému páníčkovi.
,,Na tssso myssslíššš?" zeptala se hadí řečí.
,,Na ni," řekl jí nazpět potichu a započal ji hladit po hlavě.
,,Líbí ssse ti," konstatovala Nagini a šibalsky zasyčela. ,,Máššš ji rád?"
,,Možná," odpověděl.
,,Nebraň ssse tomu. Ona sssi přeje tvou pozornossst, tsssopak to nevidíššš?"
,,Nagini, jak bych mohl to nevidět? Je to tak průhledné, i ssslepýššš by sssi toho všššiml." Nasupeně zasyčela.
,,Ssslepýššš není ssslepej!" odsekla.
,,Drahá, to ssse jen tak říká," uklidnil ji a podrbal pod tlamičkou. Chvilku bylo ticho. Zašustěla látka. Podíval se na Belatrix. Probouzela se.
,,Nagini, omluv mě," řekl a tím jí dal najevo, aby z něj slezla.
,,Nebudu vásss rušššit," zasyčela a odplazila se do vedlejšího pokoje. Voldemort si povzdechl. Je nenapravitelná.
Zvedl se z křesla a přešel k posteli. Posadil se na okraj a sledoval její pomalu se zvedající víčka. Vyděšeně zamrkala, rozhlédla se a pak si stačila jen uvědomit blízkost, která mezi nimi byla.
,,Mistře...," začala, ale zastavil ji jeho prst na jejích rtech. Zachvěla se.
,,Pšt, musíš odpočívat," řekl jí rozhodně. Dotkl se rukou její tváře a prstem jí jemně přejel po rtech. ,,Jak se cítíš? Není ti špatně?" zeptal se starostlivě. Zavrtěla hlavou. Chtěl se zvednout a vrátit se do křesla.
,,Ne. Prosím, zůstaňte tu u mě," řekla prosebně. Její ruka držela tu jeho. Vysmekl se jí a vzal její ruce do svých.
,,Dobře," odpověděl prostě. Nic jiného říct nedokázal, slova mu došla. Její blízkost pro něj něco znamenala. Nedopustil, aby ji Potter zabil. Zachránil ji, aby mu neodešla. Netušil ale, jak moc pro ni znamená on. Důvod proč žít...
Posadila se.
,,Lehni si, jsi moc vyčerpaná," pobídl ji, ona toho ale nedbala. Tentokrát ona se vysmekla jemu a začala jeho ruku líbat.
,,Ach, děkuji, Mistře, že jste mne nenechal zemřít," šeptala. Né že by mu to bylo nepříjemné, ale tohle její přehnané chování a prokazování oddanosti nesnášel. Ať stojí po jeho boku, ať pro něj vraždí a klaní se mu, ale nemusí mu líbat ruku. Odstrčil ji. Hrubě a bez varování. Přetočila se až na druhou stranu postele a tím odkryla své polonahé tělo. I když jí to, že je jen ve spodním prádle a korzetu, šokovalo, bylo jí to jedno. Celá se roztřásla, lekla se ho. Měla z něj teď strach. Co když jí ublíží? Zrychleně dýchala, slzy si žádaly vystoupit ven. Jedna se skulinkou prodrala a osamoceně jí stekla po tváři.
,,Promiň," zareagoval na to Pán Zla okamžitě. ,,Neboj se mne, pojď sem zpátky," pobídl ji. Poslechla a roztřeseně přilezla k němu. ,,Nechtěl jsem tě děsit," řekl omluvně. Zvláštní... Dotkl se její tváře. Zlehka, opatrně. Nechtěl jí znovu ublížit. Odhrnul jí vlasy na jednu stranu a přiblížil rty k jejímu krku. Celá se zachvěla a přejelo jí po těle příjemné mravenčení. Jeho horký dech jí hřál na krku. Pak lehký dotek. Políbil jí krk. Pěkně jemně. Svoje rty přesouval níž. Na hruď a dolu na bříško. Položil ji do lehu a zasypával její tělo polibky. Nechal ji, aby mu sundala jeho plášť. Náhle se ocitl u její tváře. Zadíval se jí do očí. Do jejích nádherných kaštánkových očí. Hned potom jeho pohled utkvěl na jejích rtech. Dotkl se jich. Zlehka je ochutnával, ale to nestačilo. Po chvilce si vyžadoval vstup do jejích úst. Pustila ho, semkla víčka a obmotala mu ruce kolem krku. Byla sladká jako ta nejsladší lesní jahoda. Polibky se stávaly daleko dravější a vášnivější. Bloudil rukama po jejím těle. Nechal ji, ať se na něj převalí. Rozšněrovával korzet. Měl to hned a nechal ho spadnout na zem. Na řadu přišla krajková podprsenka. Jedním pohybem jí rozepnul. Jejich rty se při tom ani jednou neoddělily. Převalil se zpátky na ní, rty sestupoval níž. Přes krk na prsa.
Měla zavřené oči a jak bylo vidět, vychutnávala si každý jeho dotek, každý polibek. Byla mu naprosto oddána. Byla jeho... jen jeho a ničí jiná. A on byl zase její. Patřil v tuhle chvíli jenom jí. Ten kdo by se je pokusil oddělit, zaplatil by za to životem.
Svlekl jí kalhotky. Jednou rukou zašmátral po pokrývce a skryl pod ní jejich těla. Lusknutím prstů zhasl světla a druhým lusknutím zapálil svíčky. Přitáhla si jeho rty, nohy mu obmotala kolem boků. Vstoupil do ní. Pomalu, lehce a opatrně. Vydechla a cosi slastně zavrněla. Ach, nikdy by nečekala, že se jí tohle splní. Její největší přání - být s ním. Cítila jeho pohyb uvnitř sebe a velice jí to dráždilo. Byla tak neuvěřitelně vzrušená, že nechala vzdechy volně procházet přes ústa.Tiskla k němu svoje tělo, jak nejvíc mohla. Její vzdechy po chvilce umlčel polibek. Už víc nemohl. Ten tlak, který pocítil ve svém přirození uvnitř ní, byl tak velký, že nevydržel dál a zaplnil její lůno svým semenem. Zaryla mu nehty do zad tak tvrdě, že pár malých kapiček krve mu steklo po zádech. Svalil se vedle ní na postel. Vyčerpání, které prostupovalo každou částí jeho těla, ještě nikdy nepoznal. Všechnu sílu věnoval na vznik nového života. On, který život uměl jen brát, teď život stvořil. Zrychleně dýchal a koukal se do stropu. Nevěděl, jakou chvíli tímto nesmyslným zíráním strávil, ale za okamžik se ho dotkla její ruka. Přisunula se k němu do jeho náruče. Hlavu mu položila na hruď a jednu nohu položila přes něj, aby jí snad neutekl. Jakoby chtěl. Tolik jí toho vzal a ona mu toho tolik dala a stále dávala. Možná by jí taky měl něco darovat. Co třeba svoje srdce? Objal ji a semknul ve své náruči. Přemýšlel, co říct. Něco by měl říct. Měl by jí dát najevo, že to pro něj něco znamenalo. Po desetiminutovém uvažování věděl.
,,Bell, spíš?" zeptal se potichu.
,,Hmm..." zavrněla, ale dál nic neřekla. Pomalu a pravidelně oddychovala. Spala. Zalitoval. Neměl se tak dlouho rozhodovat. Přesto ale chtěl říct, co měl na jazyku.
,,Jsi krásná a moje, víš? Mám tě rád, Bell," řekl a vtiskl jí polibek do vlasů. Spokojeně se zavrtěla a přimáčkla se ještě víc k němu. Jak pravdivá byla jeho slova. Ještě nikdy něco takového neřekl a už vůbec ne tak vážně. Pohladil ji po vlasech a objal znovu kolem pasu. Záleželo mu na ni, ale nepřiznal to. Nikomu, ani sám sobě to nechtěl připouštět. A když ji spatřil polomrtvou na zemi, jak nad ní stojí Potter a směje se... Chtěl ho zabít, ale nechtěl nic uspěchat, aby se náhodou nestalo nic jí. Dal přednost tomu, aby jí zachránil život, před Potterovou smrtí. Chvilku ještě takhle uvažoval, ale pak už neudržel myšlenky a zmocnil se ho spánek. Sladký spánek s tím andělsky ďábelským stvořením pod jeho ochrannými křídly.

Z vedlejšího pokoje je někdo sledoval. Nagini se připlazila k posteli a vysunula se nahoru, kde se jim stočila v nohách.
,,Jsssi pořád ssstejně zranitelný, Tome, a teď ješšště víc," zasyčela si potichu pro sebe. ,,Ale ssstejně mi nezabráníššš to mrně rozmazlit, i kdyby sssesss sssnažil," sykla, když si pokládala hlavu na její bok. Také zavřela oči a usnula u nich.

~ The End ~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Myslíte si, že měl Voldemort někdy sex s Belatrix?

Určitě alespoň jednou!
To je těžká otázka...
Rozhodně ne!

Komentáře

1 Elladora Black Elladora Black | Web | 4. března 2012 v 0:09 | Reagovat

Parádní povídka :-D mělas pravdu, porna je tam spoustu :-D né, dělám si srandu :-D je to vážně moc pěkný :-) líbí se mi ta Voldyho ohleduplnost k ní a jak setřel toho Pottera :-D těším se na další díl :-)

2 narcisaa-malfoy narcisaa-malfoy | Web | 4. března 2012 v 2:08 | Reagovat

Parádní, fakt moc hezká! =))

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 4. března 2012 v 9:14 | Reagovat

To už jsem četla, to už jsi mi jednou dávala číst! Určitě! :D Ale s chutí jsem si to přečetla znovu. Už jsem si zvykla, že tady se Voldemort nechová tak jako v knížce a proč ne? :D Navíc jestli má být i další část, o to líp! :D

4 J.T. J.T. | Web | 4. března 2012 v 10:52 | Reagovat

Skvělé!

5 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 4. března 2012 v 12:44 | Reagovat

Krásná povídka, moc se mi to líbilo. Žádný přehnaný slaďák, ale procítěné psaní :-D :-). Povedlo se ti to :-).

6 cassiopea-black cassiopea-black | 4. března 2012 v 18:49 | Reagovat

jo, tohle jsem kdysi dávno četla :D  :D ještě jsem si to celkem i pamatovala, vim, že se mi to moc líbilo a líbí pořád :-D ... Nagini je pěkně špízluje :D  a představa takový hadí tetky je taky pěkná :-D ... těšim se na další část, snad bude brzo ;-)

7 Kallia Kallia | Web | 4. března 2012 v 21:37 | Reagovat

To jsem četla, to jsem četla :P to je starýýýý :PPPP Ale dobrý, neboj ;)
Btw, Cass... :D prej hadí tetka! :D Zní to trochu děsivě :D "Jestli budeš zlobit, tetička tě pořádně obejme!" :D

8 Bellaminion Bellaminion | 5. března 2012 v 22:06 | Reagovat

Ták touto povídkou ti plně odpouštím ! :-D. Hrozně mi už chyběly milostné scény :-D :-D. Těším se na to pokráčko ;-)

9 Lady-Bella-Voldemort Lady-Bella-Voldemort | Web | 6. března 2012 v 15:05 | Reagovat

Tohle mi chybělo :-D fakt, ty tvoje povídky ♥ :-D tahle se mi opravdu moc líbí, těším se na další část :-)

10 narcisaa-malfoy narcisaa-malfoy | Web | 8. března 2012 v 17:45 | Reagovat

¨Moc pěkný, fakt povedený! xD

11 vivienne vivienne | Web | 9. března 2012 v 21:32 | Reagovat

to si nepamatuji :-) ale těším se na pokračování

12 Eileen Nightová Eileen Nightová | 6. dubna 2012 v 20:25 | Reagovat

Wow, jsem u tebe nebyla dlouho :DD Skoro jsem zapoměla, jak píšeš krásně :)) Nádherný to je :))

13 pimpinela pimpinela | Web | 2. května 2012 v 20:47 | Reagovat

Veľmi pekná poviedka. Hm, takže bude Voldemort junior, sladké. :-). Veľmi mi chýbal tvoj štýl písania a po čase si niečo od teba prečítať je také osviežujúce. Pekný štýl písania, nápaditý a čtivý. :))

14 Vojta Kopfl Vojta Kopfl | 14. května 2012 v 10:30 | Reagovat

Hustý. Seš talent 8-)

15 Alyss Black-Adler Alyss Black-Adler | Web | 16. května 2012 v 19:14 | Reagovat

Úžasné!! Nádherně napsané...a hlavně úplně podle mých představ :-D  :-D Krása vážně, musím jí číst pořád dokola :-)  ;-)

16 Barča Barča | Web | 6. července 2012 v 13:47 | Reagovat

Hele, nedávala jsi mi už náhodou kousek přečíst? kdysi dááávno? Záčátek je mi totiž povědomý.. krásně napsané :-) První polovina dost brutální, nj, Harry se nezdá, kdo by to do něho řekl? :-D ovšem dostala mě věta "Někdy jindy, Harry." Perfektní. Ovšem Naginy to taky zabila, že "slepíš není slepej!" :-D :-D No a konec dobrý, všechno dobré :-) ty to prostě v tomhle stylu umíš :-)

17 Gabux Gabux | Web | 1. srpna 2012 v 12:49 | Reagovat

Tohle je mazec! Chci druhou část... :P Tak pohni prosíííím! :D

18 DarkAngel DarkAngel | 26. dubna 2013 v 22:21 | Reagovat

Je to moc hezký. Úplně od začátku jsem se do toho zažrala :D Vždycky mi povídky tohohle typu přijdou skvělý. Čekám už hrozně dlouho na druhou část. Napiš už jí prosíííííím!! :) nebo umřu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama