Na věky

12. prosince 2010 v 16:10 | Belatrix Black |  Jednorázovky
Povídka na přání pro mou nejlepší blogovou kamarádku Paddy. Příjemné počtení :)

Postavy: Belatrix Black, Harry Potter, Narcisa Malfoy, Lord Voldemort, Cassiopea Black, Molly Weasley, Artur Weasley
Děj:
Válka skončila. A jak?
Samozřejmě Harry Voldemorta zabil, ale nedokázal by to bez pomoci jedné šílené, šíleně zamilované ženy.

Na věky 

,,Chceš vědět co se tehdy stalo?" ptala se unavená žena své neteře. ,,S tvými rodiči."
,,Nevím jestli chci slyšet zase spoustu těch věcí o tom, jak byla mamka zlá, protože já tomu nevěřím!" rozplakala se mladá holčička.
,,Ale notak, Cass, měla jsem tvou maminku moc ráda, vždyť to byla moje sestra. A tvého tatínka také. Zachránil mi syna. To jsem ti neříkala?"
,,Ano, říkala. Tak jo. Řekneš mi, co se stalo?" naléhala Cassiopea.
,,Samozřejmě," usmála se na ní Narcisa Malfoyová.

Před deseti-jedenácti lety:


Večer před pádem Temného pána:
,,Musí to tak být. Řekl mi, že mě nemiluje a že mě bez váhání kdykoliv zabije. Poslední viteál je Nagini," prozradila smrtijedka.
,,Nagini je ten had?" zeptal se 18-ti letý muž s jistou nedůvěřivostí
,,Ano. Chrání si ho, ale pokusím se nějak ho zaměstnat."
,,Jak máme věřit, že nás nezradíte?"
,,Jak mám věřit, že mě po jeho pádu nezavřete znovu do Azkabanu?" oplatila mu.
,,Neporušitelný slib?" navrhl.
,,Souhlasím."
,,Potřebujeme k tomu svědka. Ginny mohla by jsi...?"
,,Tak jo."

Den konce války:
,,Nééé, ty jedna zrádkyně! Za tohle zemřeš nepředstavitelnou bolestí!" běsnil Voldemort.
Na zem dopadl mrtvý had s probodnutým tělem. Smrtijedka držela v ruce Nebelvírův meč celý od krve. Voldemort se jí chystal zabít a ona to věděla. Věděla, že teď se utká se svým Mistrem a nepřežije.
Začali bojovat. Létaly kletby z jedné strany na druhou. Byla ráda, že se jim dokáže vyhnout, kdyby se je pokusila odrazit, nejspíš by nepřežila.
,,Nechcete helpnout?" zeptal se jí někdo a dal se do boje. Měl černé vlasy, brýle a jizvu tvaru blesku na čele.
,,Asi by to nebylo od věci," pokusila se o úsměv.
,,Voldy? Co to má bejt? Na ženy se neútočí, to nevíš?"
,,Co si to dovoluješ?! Jestli si myslíš, že mi na tý KURVĚ záleží, TAK SE PLETEŠ!" zasyčel Voldemort.
Přestali bojovat. Voldemort se na oba nenávistně díval svýma rudýma očima. Smrtijedka začala couvat. Ta slova jí zasáhla nečekaně prudce. Moc jí bolelo, co o ní řekl. Proč se mu tenkrát tak oddala?
Harry se postavil před ní a řekl:
,,Neublížíš jí! Slíbil jsem, že se jí nic nestane."
,,Keci! Avada Kedavra!"
,,Expelliarmus!" Voldemortova hůlka vyletěla do vzduchu a přistála v ruce svého pravého majitele. Temný Pán chvíli tupě zíral na svou bývalou, nejvěrnější smrtijedku a s myšlenkou ,,Promiň" spadl na zem mrtvý. Když to viděla, nevydržela to, i přes to, co jí všechno řekl za ošklivé věci. Sesypala se na zem a plakala do dlaní.
,,Támhle je! Rychle! Zatkněte jí!" křičel jeden přibíhající bystrozor. Vyděšeně se na něj podívala.
,,Ne! Ji nechte být! Voldemort je mrtvý a ona nevinná!" řekl Harry přesvědčivě.
,,Je to usvědčená smrtijedka!" protestoval bystrozor a chystal se jí spoutat.
,,Jestli se jí dotknete...!" Postavil se před ní Harry.
,,Tak přijdete o svého hrdinu!" Přicházela Ginny. ,,Priori incantatem!" řekla.
Z její hůlky vyletěly tři zlaté paprsky a obmotaly se kolem Harryho a smrtijedčina zápěstí. Potom se vpili do Ginny.
,,Teda,... ty vražedkyně máš víc štěstí než rozumu," řekl bystrozor zhnuseně. ,,Vodchod lidi, je prej pod jeho vochranou." Všichni odešli. Zůstali tu jen Harry, Ginny a Belatrix.

Harry přišel k Belatrix a postavil jí na nohy.
,,Nikdo vám neublíží, slibuju," mluvil na ní tak laskavě. ,,Máte kde bydlet?" optal se jí.
,,Ne. Sestra už se mnou nechce mít nic společného," vzlykala.
,,To se spraví. Můžete zůstat na Grimmualdově náměstí 12."
,,Siri... on ti ten dům nechal?" divila se.
,,Jo, Krátura se o vás postará."
,,Děkuju. Za všechno."
Harry se podivil. Ona mu děkuje? No, asi se chce změnit, tak proč by jí neměl dát šanci?

Grimmualdovo náměstí 12 , 23:30 hodin:
Ležela na posteli a plakala do polštáře. Byla sama, i sestra jí zavrhla. A teď? Utěšuje jí Potter. Ten kluk, kterého nenáviděla. Jenže teď už to není kluk, je to muž.
Ťuk, ťuk! Někdo zaklepal na dveře.
,,Dále," řekla a utřela si oči.
,,Dobrý večer," pozdravil Harry. ,,Měla byste spát, musíte být unavená," strachoval se.
,,Jsi na mě tak milý. Nezasloužím si to. Zabila jsem ti tvého kmotra. Svého vlastního bratrance. Ublížila jsem tolika lidem."
,,Odpouštět je lidské, ne?" usmál se na ní.
,,Já si tvé ani ničí jiné odpuštění nezasloužím. Zasloužila bych si doživotní Cruciatus."
Nevydržel to, jak o sobě mluví. Začalo mu to vadit. Pochopil, proč to všechno dělala. Milovala Voldemorta celou tu dobu a nechala si kvůli němu ubližovat. A on jí potom ještě tak zranil.
Přišel k ní, povalil jí do kašmírových přikrývek a polštářů a začal ochutnávat její rty. Měla tak hebkou kůži, ale zároveň spoustu jizev. Zarazila ho.
,,Ne, nezasloužím si tě. Ty jsi na mě až moc hodný, něž abych tě měla. Jsem zlá, udělala jsem spoustu hrozných věcí."
,,Nesmíš se odsuzovat za chyby, které jsi udělala v minulosti. Kdybychom se odsuzovali za naše staré chyby, do konce života bysme se trápili," řekl a setřel jí slzy. ,,Jsi tak nádherná."
,,Jsem o hodně starší než ty."
,,Já jsem rozumnější, tím se to vyrovná," usmál se.
Políbil jí na krk a ona se zachvěla. Poté jí stáhl ramínko od černé noční košilky a laskal jí v ďolíčku u klíční kosti. Byla v sedmém nebi, ještě nikdy o ní nikdo takhle nepečoval. Bylo jí to moc příjemné. Stáhl i druhé ramínko. A když bylo už i druhé ramínko dole, neviděl důvod, proč by na ní měla zůstávat košilka. Opatrně jí ji sundaval a dělal to velmi pomalu, aby ho mohla kdykoliv zarazit. Nezastavila ho. Odhalil se mu pohled na její krásná, pevná ňadra. Přitiskl rty na bradavku a ucítil, jak je čím dál víc vzrušená.
Nedokázala se přinutit znova si opakovat, jak si ho nezaslouží. Začala spolupracovat. Rozepínala knoflíčky košile. Bylo to docela těžké, když byla tak roztřesená, ale po pár minutách košile ležela na zemi a vedle ní se za nedlouho objevily i kalhoty. Nevydrželi už déle čekat. Dala od sebe kolena a on se přimáčkl blíž. Dlouze jí políbil a pomalinku do ní pronikl. Zaryla nehty do prostěradla, dlouhou dobu se necítila tak hezky jako teď. Naléhavě ho líbala, aby přitlačil. Vyslyšel její prosbu a zanedlouho spolu společně došli až na vrchol. Cítila teplo v podbříšku a věděla, že se něco stalo. Usnula mu v náručí. Chvíli se na ní díval a přemýšlel jestli neudělal chybu.
Ne, neudělal. Tahle žena byla zanedbána. Potřebovala oporu, někoho ke komu se může beze strachu přitulit. Rozhodl se jasně. Tou oporou jí chce být on...
Poté taky usnul.

O měsíc později:
,,Harry, musím s tebou mluvit," naléhala Belatrix.
,,Děje se něco, beruško?" strachoval se.
,,Ne, nic jen... můžeme někam do soukromí?"
,,Vadíme vám madam S?" To promluvila Molly Weasleyová. A zkratka madam S měla znamenat madam Smrtijedka. Bella se podívala smutně. Dřív by se od ní čekalo, že se podívá spíš vražedně, ale to se změnilo už před měsícem.
,,Paní Weasleyová, je mi opravdu líto, že jste Belle nedala druhou šanci, jako většina, ale prosím, tohle si nechte pro sebe. Miluju jí a vaše urážky na její adresu nehodlám tolerovat." zastal se své milované ,,berušky".
,,Pojď, Molly, raději půjdeme," vyzval Artur Weasley svou ženu.
Povýšeně se na Bellu zadívala, pak se zvedla a spolu s manželem odešli.
,,Promiň, nechtěla jsem aby odešli," mluvila Bella smutně.
,,Nebyla to tvoje vina. Odešli sami. Co jsi mi chtěla říct?"
Posadila se mu na klín (on seděl na židli v jídelně) a on jí chytil kolem pasu.
,,Budu mít holčičku," sdělila mu konečně tu šťastnou novinu. Malý okamžik se jen díval.
,,Jako mojí holčičku?" Kývla.
,,Beruško, to je úžasný! Miluju tě, moc tě miluju!" Mačkal jí, až skoro nemohla dýchat. Chytla ho za hlavu a přitiskla své rty na jeho. Spojili je do nádherného, hlubokého a dlouhého polibku.
,,Jaké jí dáme jméno?" zeptal se. To byla otázka.
,,Už jsem o tom trochu přemýšlela a líbilo by se mi Cassiopea."
,,To je nádherné jméno pro malou hvězdičku," řekl. Zasmála se.
,,Jsi úžasná, Bell, miluju tě a vždycky budu!"

O osm měsíců později:
,,Neboj se, jsem s tebou, za chvilku přijde tvoje sestra s lékouzelnicí," utěšoval Harry Bellu.
,,Ale ona chce na svět teď! Ááááááááá..."
,,Dobře, teď zhluboka dýchej, za okamžik jsou tady." Pohladil jí po vlasech. Z krbu vyšlehly zelené plameny.
,,No vidíš, už jsou tady."
,,Neboj se sestřičko, teď mě poslouchej. Musíš zhluboka dýchat. Všechno bude dobré. Jedno ti musím říct, nikdy jsem tě nezavrhla a vždycky jsem tě měla ráda, jako sestru. Dobře? Na tři zatlačíš, ano?" Narcisa chytla svou sestru za ruku a za druhou jí držel Harry.
Lékouzelnice převzala ,,navigaci".
,,Teď zatlačíte. Raz dva tři."
,,Áááááááá...." Harry si myslel, že mu rozdrtí ruku, ale nepustil jí.
,,Výborně, vedete si dobře. Raz dva tři."
,,Ááááááááááááá...."
,,Už je skoro venku, už jen kousek."
,,Áááááá......." Harry uslyšel, jak mu něco křuplo v ruce, pravděpodobně kost.
Domem na Grimmualdově náměstí 12 se rozlehl dětský pláč. Harry byl nadšen, právě viděl svou dcerku a Narcisa štěstím plakala.
,,Blahopřeji, máte zdravou holčičku." Bella se usmála a podívala se na Harryho. Ten jí políbil na čelo.
,,Děkuju."
Lékouzelnice zabalila holčičku do hedvábné dečky a podala jí Belle.
,,Vítej na světě Cassiopeo Blacková."

Současnost:

Narcisa začala vyprávět.
,,Víš, jak jsem ti říkala o té ženě. Molly Weasleyové."
,,Že je v Azkabanu," potvrdila Cass.
,,Ano, ano. Ona se nesmířila s tím, že si tvůj tatínek nevybral její dceru, že se nakonec zamiloval do tvé maminky. Jak víš, tvoje maminka jí vzala syna - Freda, ale potom jí to moc mrzelo a omlouvala se jí. Všichni Bellu přijali, dali jí druhou šanci, ale Molly se s tím nikdy nesmířila. Zešílela, když zjistila, že ses narodila."

Týden po narození Cassiopei Blackové:

,,...máš má ovečko dávno spát, dnes mám půlnoc temnou...," zpívala Belatrix Cassiopee svou oblíbenou ukolébavku. Harry byl zrovna v práci. Ale asi za deset minut se měl vrátit.
Dveře se rozrazili dokořán.
,,Molly? Co tady děláte?" řekla Belatrix polekaně.
,,Přišla jsem si od tebe vzít tu hnusnou holku! Jako výkupný za to, že jsi mi vzala syna!"
,,Ani přes mojí mrtvolu ne!" Stoupla si Bella ochranářsky před svojí dceru. Opatrně začala lovit v kapse svou hůlku. To byl ale šok. Nebyla tam! Rozbušilo se jí srdce. Harry kde jsi?
,,Ale když mi nabízíš i svůj život, tak proč ne? Sbohem ty jedna hnusná vražedná smrtijedko! Avada Kedavra." Kletba smrti vyrazila přímo na Bellu a plnou silou jí trefila do srdce. Oči se jí zalily slzami a spadla na zem mrtvá. Molly chtěla poslat kletbu i na Cass, ale něco uslyšela.
,,Miláčku, beruško, jsem doma," volal od vchodových dveří Harry. Neozvala se mu odpověď, tak se vydal do ložnice obejmout svojí berušku a malou hvězdičku, jak jim říkal. Vstoupil dovnitř.
,,Paní Weasleyová dobrý d.... co se stalo, Bello?!" Přiběhl k mrtvému tělu Belatrix. ,,Bello, co je ti?"
,,Chachacha.... je mrtvá, jako budeš ty! Avada Kedavra!" Harry nestihl nijak reagovat a propadl se do temné propasti.

Opět současnost:
,,Co se stalo? Teto, prosím, musíš mi to říct, jak to že jsem přežila?"
,,Přišla jsem tvé rodiče zrovna navštívit ještě s tvým bratránkem Dracem. Šli jsme rovnou do ložnice a když jsme uviděli tvé rodiče ležet na zemi, bylo nám jasné, že tam neleží schválně. Spoutali jsme jí a zavolali bystrozory. Tvoje rodiče byli mrtví. Nemohla jsem se z toho dlouho vzpamatovat, ale musela jsem se o tebe postarat. A postarala. Myslíš že dobře?"
,,Určitě! Jsi skvělá teto," chválila Cissu a utírala si slzy. ,,Myslíš, že jsou spolu?" vyslovila nahlas otázku, která jí nejvíc tížila.
,,Určitě. Tak a teď pojď. Máš ode mě dole dort a Draco s Pansy ti stoprocentně přinesli nějaké dárky."
,,Tak jo." Seskočila z postele a vyběhla z pokoje. Narcisa se vydala hned za ní, popřát jí k jejím desátým narozeninám.

Naposledy před 10-ti lety někde v neznámu:
Všude bylo bílo a před ní veliká světelná záře. Vydala se jejím směrem. Byla tam stříbrná brána obrostlá rudými růžemi. Prošla dál. Před ní se objevila nádherná zahrada plná růží a motýlů. Všude kolem rostly lípy. Vypadalo to tam jako v ráji.
,,Bello?" ozvalo se najednou od brány, kterou před okamžikem vešla. Otočila se, i když věděla, kdo to je.
,,Harry?" Ukápla jí slza a rozběhla se k němu. On jí otevřel náruč a pevně jí objal. Vzali se za ruce a šli spolu loukou na kopec. Úplně nahoře, na vrcholku stála ta největší lípa. Opatrně svou lásku položil do trávy pod stromem a lehl si vedle ní. Koukali si do očí snad hodiny a potom ve společném objetí usnuli. Teď už je nikdo a nic od sebe neodloučí. Budou spolu na věky...

Konec
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 J.T. J.T. | Web | 23. ledna 2011 v 14:57 | Reagovat

Strašně krásná, dohnala mě až k slzám!

2 Beltrix Beltrix | Web | 1. února 2011 v 20:43 | Reagovat

Je to nádherný, ale moc smutný ;(

3 Týna Týna | 12. února 2011 v 21:47 | Reagovat

Krásný,zase trochu jinej pohled na Bellu :-D ...nejvíc se mi asi líbil ten porod :-D

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 13. února 2011 v 9:13 | Reagovat

Ty naprosto převracíš zaběhnuté věci :D ale proč ne :D

5 Gabux Gabux | Web | 31. července 2012 v 12:21 | Reagovat

To je nádherné! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama