Kapitola 8.

12. prosince 2010 v 16:59 | Belatrix Black |  Starý vs. Nový život

V domě Belatrix Blackové

Belatrix si jeho výrazu všimla, ale ten se rychle změnil v údivný a nechápavý.
,,Co to bylo?" ptal se schválně vyděšeně.
,,To nic," ujistila ho.
,,Aha, nic. No, tak co? Máte přítele - nemáte přítele, nebo se vám prostě nechce. Klidně to řekněte," pokrčil sklesle rameny.
,,Dobře, nemám přítele, ale né, že se mi nechce. Nemůžu. Neptejte se proč. Prostě to nejde."
,,To je opravdu škoda," přikývl hlavou na souhlas. ,,Já už musím jít. Chápejte, mám ještě spoustu práce." Znova jí uchopil za ruku a políbil ji.



Viděla, jak odchází. A pak uslyšela hlas. Nešel odnikud, byl v její hlavě.
,Když mi toho kluka přivedeš, možná tě nechám žít!!!´
Byla vyděšená k smrti. Ví o nich! Jak se to ale dozvěděl?!
,,Musíme pryč!" pošeptala Harrymu.
,,Proč?" Nechápal. Nic.
,,Musel se o nás nějak dozvědět. Právě mi poslal zprávu, že jestli tě mu nepřivedu, tak mě..."
Zlomil se jí hlas. Zakryla si ústa rukou a do očí jí vhrkly slzy. Jediný, koho kdy milovala, jí chce zase ublížit. Možná, že ne jen to. Chce jí zabít!
,,Tak co? Zabije vás," odtušil.
Přikývla. Vyndal z kapsy několik papírovek a položil je na stůl.
,,Co to vyvádíš? Vykašli se na to! Musíme rychle zmizet!"
,,A kam?"
,,Tady ne. Dej mi ruku." Poslechl a pevně se jí chytil. Přemístili se. Nebrali ohledy na vyděšené mudly. Z dveří restaurace vyšel pan Semmens.
,,Copak máš za lubem, Bells?" řekl a díval se za odlétajícím oblakem.

Objevili se v neznámém domě. Vypadalo to tam celkem hezky, až na vyvrácené domovní dveře.
,,Kde to jsme? A co se tady stalo, když..." Ukázal na rozbitý vchod. Všude kolem dveří ležely střepy. Potom, když se otočil směrem do domu, si všiml dalších rozbitých dveří.
Bylo vidět do místnosti. Pravděpodobně pracovna. Byla ale v příšerném stavu. Šuplíky u psacího stolu vyházené. Po zemi se válelo oblečení se směsí šperků a nějakých dokumentů. Belatrix mávla svou hůlkou, kterou Harrymu vzala, když se měli přenést.
Dveře se pospravovaly a zaskočily zpět do pantů. Papíry se začaly třídit do přehledných kopiček. Ty se pak dávaly do desek a skončily v šuplících popřípadě v poličkách.
Šuplíky se zasunuly, oblečení se pověsilo, nebo naskládalo do skříně. Všechny šperky zůstaly ležet na stole.
Bella si odněkud vyndala malý stříbrný klíček a hodila ho do prostoru. Chvíli to vypadalo, že spadne, pak se ale zastavil ve vzduchu a rozletěl se směrem k dřevěné truhličce, která předtím byla také rozbitá. Odemkl jí a šperky se mohly vrátit tam, kam patří.
,,V mém domě. Nebyla jsem tady patnáct let."
,,Ale jak to, že to tu bylo v takovém stavu?" Rozhodil rukama.
,,Bystrozoři se tu nejspíš snažili něco najít. Zbytečně. Všechno doopravdy cenné je u mě v trezoru, nebo v domě Pána Zla." Vešli do pracovny. Harryho teď upoutala truhlička se šperky. Klíček zůstal v zámku a víko bylo otevřené.
,,Proč byla ta krabice zavřená, ale šperky venku?" V kouzelnickém světě ho nepřestane nic udivovat.
,,Zaprvé, je to truhlička, neboli šperkovnice. Zadruhé, byla na maděru, než jsem jí spravila a zatřetí, když v ní není klíček, tak se sama zavře a zamkne." Protočila oči a sedla si na pohovku.
,,Takže jediná možnost, jak se do ní dostat, je rozbít jí," zkusil.
,,Přesně tak. Když jsem jí opravila, zůstala zavřená, protože v ní nebyl klíč."
,,Proč rozbíjeli krabici se šperkama?"
,,Asi si chtěli půjčit náušnice," řekla, Harry se zasmál, ale Bella mluvila naštvaně. Luskla prsty. Chvíli se nic nedělo, potom se objevil domácí skřítek.
,,Kráturo! Co tady děláš?" divil se Harry. Skřítek, který se objevil byl opravdu Krátura.
,,Sloužím své čistokrevné paní a rád!" odpověděl Krátura a vyplázl na Harryho jazyk.
,,Máš sloužit mě. Sirius mi tě odkázal," protestoval Harry.
,,Ale já nechci! Ne a ne a ne!" začal vřískat a dupal.
,,Dost Kráturo!" zařvala Bella. Nechal toho.
,,Promiňte, paní. Můžu se potrestat?"
,,Ne, nemůžeš. Nic jsi neprovedl. Potřebuji pomoct. Běž do kuchyně a připrav nám jídlo. Nejlepší bude hemenex."
Mile se na něj usmála a Krátura celý zrůžověl.
,,Pro vás cokoliv, paní!" Odhopskal do kuchyně.
,,J... jak to, že vás poslouchá?" Harry z toho byl na větvi.
,,Moje teta - Siriova matka Walburga - to má na svědomí, abych to tak řekla. Krátura jí měl moc rád. Ona měla ráda mne, takže mne má rád i Krátura. Upřednostňuji rodinné tradice stejně jako ona."
,,Hmmm," zabručel Harry. Pak nastalo ticho. Koukali si navzájem do očí.
,,Jdu si zaplavat. Jestli chceš, můžeš se tady po domě a na zahradě porozhlédnout." Odešla tam, kam předtím Krátura.
,,Kráturo připrav mi drink, prosím tě."
,,Jaký byste si dala?"
,,Třeba sex on the beach, to je fuk."
,,Ananas, nebo brusinky?"
,,Ananas, nesnáším brusinky a dej mi k tomu paraplíčko a ty třásničky."
,,A kam vám mám dát ty vejce?"
,,Přines to také ven na zahradu."
,,Vaše přání budiž splněno." Uklonil se jí, jako královně.
,,Děkuji."

Harry Bellu vzal za slovo a prolezl dům od sklepa až na půdu. Jak to počítal, bylo tam celkem 18 pokojů. A to nepočítal sklep a půdu. V přízemí byla kuchyně, jídelna, pracovna, něco jako společenská místnost, velká předsíň, koupelna, záchod a sauna. V druhém patře byly tři ložnice. Ta jedna byla vybavená o něco víc a ve skříních naskládané oblečení. Proto usoudil, že bude patřit Belle. Ostatní dvě ložnice budou asi pro hosty. U všech pokojů byla samostatná koupelna se záchodem. Dále byl na patře další společenský pokoj s knihovnou. Většina knih byla v cizích jazycích. Bylo ale jasné, že všechny jsou o černé magii, protože skoro všechny zdobily zkřížené hůlky. Bílá a černá. Vedle Belliiny ložnice byla další pracovna. Když vešel dovnitř, zjistil, že tam jsou další dveře. Na klice vyrytý had. Chtěl je otevřít. Jakmile se jich ale dotkl, pocítil šílenou bolest v jizvě a něco ho odrazilo přes celou místnost dozadu. Raději se rozhodl tyto dveře nechat být. Zeptá se potom Belatrix, kam vedou. Teď šel prozkoumat patro třetí. Byla to jedna obrovská místnost. Uprostřed místnosti dlouhý stůl. V čele stolu stálo speciálně zdobené křeslo a za ním krb. Také několik poliček s velmi starými a tlustými knihami. Na tomto patře byl také zastřešený balkon.
Uslyšel šplouchnutí vody z venku. Vyšel na balkon a spatřil jí. Vlasy za ní vlály. Přetočila se na záda. Měla nádherné černé plavky se stříbrnými nášivkami na okrajích. Teprve teď si mohl pořádně prohlédnout její dokonalou postavu. Krásná velká a pevná prsa, jak si je pamatoval z předešlé noci, byla sice zakryta svrchní částí plavek, ale i tak vypadala nádherně. Štíhlý pas i nohy a přiměřené boky modelky. Byla pro něj dokonalá. Tedy, svou postavou dokonalá. Duši měla ale rozervanou na kusy. Musí jí změnit, pokud mu to dovolí. Chtěl by zase být blízko ní. Cítil ohromné vzrušení. Chtěl jí! Moc jí chtěl!
,,Jak mám tohle vydržet?"

Konec 8. Kapitoly

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka ,,Starý vs. Nový život"?

Ano
Ne

Komentáře

1 Týna Týna | 15. prosince 2010 v 7:37 | Reagovat

Pěkný,jenom doufám ,že je Voldemort nenajde,nedopadlo by to asi ani pro jednoho dobře.

2 Beltrix Beltrix | Web | 6. února 2011 v 13:41 | Reagovat

Taky bych chtěla bydlet v takovém domě ;)

3 snape anonym snape anonym | 6. prosince 2011 v 19:38 | Reagovat

Nom, pěkná kapitola aj povídka, ale zdá se mi, že Bells ví až příliš o mudlovských jídlech a věcech

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama