Chapter 2. - Podpora

16. prosince 2010 v 17:10 | Belatrix Black |  Life and Death
Ahojec zase a znova!

Jak jsem slíbila, tak dělám. Nová kapitolka k LaD je tady. Je o hodně delší než předchozí, tak snad to oceníte. :) Snažila jsem se to dopsat ještě dnes a riskovala tak zákaz na PC, povedlo se, zákaz neni, kapča je, tak jsou snad všichni spokojeni :)
V téhle kapitolce přijde troška humoru, ale nic extra. Předem varuju, ža tahle povídka není zrovna pro nejmenší. Né, že by nějaká moje povídka byla, co?
Snad se vám tedy bude líbit a užijete si jí víc než Bella...
Příjemné počtení :)
Vaše Bella



Podpora

Znova procházeli stejnou chodbou, ale tentokrát nesešli dolů do atria, kudy je vedli předtím. Vyjeli o patro víš, kde bylo podle popisků oddělení bystrozorů. Od výtahu zahnuli vlevo a šli až na konec chodby. Tam je rozdělili. Rudolphus, Rabastan a Barty vešli do jedněch dveří doprovázeni dvěma dozorci. Belatrix se zbylým dozorcem vešla do dveří naproti. V místnosti, jak se rozhlédla, stály dvě bystrozorky a povídaly si. Když si všimly přicházejících, otočily se k nim a přestaly se mile usmívat.
,,Naprosto všechno, nic jí nesmí zůstat," řekl bystrozor, který přivedl Belatrix. Otočil se na podpatku a zmizel zase pryč. Belatrix pozvedla obočí.
,,Sednout!" zavelela jedna z bystrozorek a postrčila k ní křeslo. Bez protestů se do něj posadila, jakoby to byl trůn. Hned jak to udělala, pocítila podivné ztuhnutí. No samozřejmě, znehybněly ji, aby jim nemohla utéct. Ještě aby mohla. Ruce ji v okovech bolely a na jednu nohu nemohla dostatečně došlápnout. Jen tak-tak se jí to podařilo skrýt.
Začaly ji odstrojovat. Zbavily ji všech šperků a i bot na vysokém podpatku. Prohlédly jí dokonce i ústní dutinu a pak do místnosti vstoupil nějaký muž v bílém.
,,Můžeme začíst s prohlídkou?" zeptal se.
,,Ano," odpověděla mu blondýna. ,,Máte vše potřebné?" optala se ještě pro jistotu. Jen přikývl a z brašny, kterou držel, vyndal injekční stříkačku s několika různě barevnými ampulkami. Jak jinak? Mohla by jim to vyplivnout, tak jí to vpraví rovnou do krve. Parchanti!
Vyhrnul jí pravý rukáv a okamžitě jí zabodl tlustou jehlu do žíly. Ani sebou necukla. Upřeně se koukala před sebe do neurčitého bodu. Takto cítila ještě dalších sedm bodnutí. Různé lektvary na prevenci proti nemocím, které by ji mohly v cele postihnout.
Vyšetřovatel udělal směrem k bystrozorkám podivné gesto. Jedna z nich mávla hůlkou k Belle a křeslo, na kterém seděla, se změnilo na poněkud
jiné. Opěrka byla menší a napůl položená. Přibližně ve vzdálenosti chodidel byly podpěrky na nohy. To snad ne! Vyděšeně a zamítavě se podívala na ošetřovatele.
,,Dejte nohy na tyto opěrky, prosím," pobídl ji.
,,Ani mě nehne!" prskla na něj Belatrix vztekle.
,,Pak to tedy musíte udělat vy," řekl a pokynul bystrozorkám k činu. Přišly k ní blíž a každá jí připoutala jednu nohu k držadlům pevnými řetězy. Bella se snažila vzepřít, ale nic platno. Proti hůlkové magii neměla šanci.
,,Za tohle mi zaplatíte!" zasyčela nebezpečně.
,,Myslím, že nechci tak zbytečně utrácet," řekla pobaveně blondýna a její kolegyni cukly koutky.
Vyšetření, které následovalo, jí nebylo ani trochu příjemné. Měla chuť je okamžitě umučit a pak zabít. Kdyby mohla. Ona ale jde do vězení, nemá hůlku, je svázaná a vysílená a navíc ji neustále někdo hlídá.
Po tomto vyšetření ji konečně nechal na pokoji a s tichým ,,Zatím." je opustil.
Bystrozorka s hnědými vlasy mávla hůlkou a Belatrix se mohla opět alespoň trochu pohnout.
,,Stoupnout!" přikázala blondýna. Bella poslechla a pomalu vstala. Hnědovláska k ní přistoupila a počala jí rozšněrovávat šaty. Ty za pár sekund sjely po jejím těle a dopadly na zem. Další na řadu přišel korzet. Nijak se s ním nepárala. Škubala za něj a Bella měla pocit, že jí rozdrtí žebra. Vážně to vůbec nerozvazovala opatrně. Poslední škubnutí a korzet se uvolnil.
,,No ne?" uchechtla se blondýna, když viděla Belliiny jizvy, které pokrývaly její záda.
,,Kdopak ti to udělal? Ten tvuj mrtvej miláček?" provokovala ji a byla by i pokračovala, kdyby do ní hnědovláska mírně nedrkla.
,,Nenavážej se do něj," zasyčela Belatrix nebezpečně. ,,Nesaháš mu ani po kotníky!"
V tu chvíli přistála Belle na tváři facka.
,,Přestaň mě urážet! Nemáš na to právo!" zařvala na ni poté blondýna.
,,Přestaň ty, Sarah!" usadila ji hlasitě hnědovláska. ,,Nemáme s ní zbytečně mluvit," říkala už klidněji.
,,Oki, ale ať drží hubu," řekla Sarah a vrhla po Belatrix nenávistný pohled.
,,Začala sis," odporovala hnědovláska.
,,No, ještě se tý čubky zastávej," pozvedla Sarah obočí a zkřížila si ruce na prsou.
,,Dej pokoj! Já nebudu tvoje chování krýt věčně, tak toho nech! Mohli by tě vyhodit," upozornila ji znovu a pokračovala ve svlékání. Rozepnula Belle krajkovou podprsenku a sundala jí i kalhotky. Ach, jak trapně se Belatrix cítila. Neměla se sice za co stydět, ale bylo jí to nepříjemné. Netrvalo ovšem dlouho a hnědovláska jí oblékla tmavou pruhovanou ,,košili" dlouhou skoro na zem. Pak ji opět posadila a připoutala na židli. Ze stolu sebrala odličovací tampónek a mléko, přitáhla si židli a sedla si naproti Belatrix.
,,Co to děláš?!" vyjela Sarah na hnědovlásku.
,,Coby?" optala se.
,,Jicele, je to vražedkyně a ty se o ni staráš, jakoby byla..."
,,Člověk? Přesně to je," zavrčela na ni.
,,Pche... Nechtěj mě rozesmát," uchechtla se Sarah pobaveně.
,,Buď té laskavosti a už mlč," požádala ji Jicele tvrdě.
,,Fajn!" odsekla a otočila se ke dveřím. Aby dala velký důraz na nesouhlas, pořádně jimi třískla. Nastalo ticho. Chvíli si jen koukaly do očí, potom Jicele pokračovala v odličování.
Bylo neuvěřitelné, jak téhle dívce byla Bella vděčná. Zastala se jí. Snad jí chápala? Ale ne. Spíš je to řádná a slušná pracovnice. Po jejích slovech se jí ale zatajil dech.
,,Omlouvám se za ni," zašeptala. ,,Smrtijedi jí brutálně zavraždili rodiče a ona ani její bratr se z toho pořád nemůžou vzpamatovat."
Jen Merlin ví, proč začala být Belatrix nepříjemná.
,,Zabila jsem otce a celá rodina si oddychla," oznámila s chladnou a pobavenou tváří. Jicele vykulila oči.
,,Zabila jste vlastního otce?"
,,A to jsem měla pořád poslouchat, jak jsem zbytečná? Od vlastního otce?" Sakra, co to mele? Přece si jí tady nebude vylívat srdce.
,,Ať byl jaký byl, vraždou jste si nepomohla, naopak," řekla jí.
,,Jedna vražda sem, jedna tam...," zadrmolila Bella. Jicele vymáčkla na tampónek velké množství mléka a pleskla jí ho na oko.
,,Au, dyť to štípe!" zavrčela na ni po tomto činu.
,,To byl účel," řekla jí a ušklíbla se. A bylo zase ticho. Jicele se snažila odlíčit Belliinu neslíbatelnou rtěnku a Bella prostě přemýšlela. Co ji ještě dnes čeká? A co ji čeká po zbytek života? Asi nic příjemného, ale Pán Zla se vrátí. Určitě! A potom si pro ni přijde, aby mu mohla dál sloužit. Tak moc ale toužila po něčem víc, než jen být jeho služebnicí…
,,Hotovo," vyrušila ji ze zamyšlenosti Jicele. Vzala do ruky hůlku a odpoutala ji od křesla. Belatrix se nenechala zbytečně pobízet a vstala. Jenom pár vteřin trvalo, než Jicele uklidila věci a pobídla Bellu ke dveřím.
,,Co bude teď dál?" vyslovila Belatrix nahlas svou otázku a v očích se jí zaleskly slzy. Jicele zastavila a otočila se k ní. Najednou neviděla tu hrdou bezlítostnou vražedkyni, ale ženu, které život velice ublížil. Tiše si povzdychla a povolila jí až moc utažené okovy, ale jen tak, aby nemohla protáhnout ruku.
,,Předám vás svým kolegům a ty vás odvedou do vaší cely. Zítra za vámi přijdu, ale jen z povinnosti," řekla jí klidně. Jedna osamělá slza stekla Belatrix po tváři.
,,Ne, neplačte, prosím, jen by z vás měli legraci," zašeptala soucitně a otřela jí slzy.
,,Neuvidí mě plakat. Nikdy jim neudělám tu radost," odpověděla jí a slzy hned zmizely. Jen lesklé oči říkaly, jak moc je jí smutno. ,,Děkuju." Tohle slovo skoro nebylo slyšet, ale i přesto se doneslo až k Jicele. Kývla, jakože není zač.
,,Pojďte," pobídla ji a otevřela dveře.
Na chodbě už čekalo několik bystrozorů. Všichni měli v ruce hůlky a tvářili se naprosto nenávistně. Belatrix hned nasadila chladnou hrdou tvář.
,,Je to všechno?" zeptal se jeden z nich.
,,Ano, ještě za ní zítra přijdu," odpověděla Jicele a z hlasu se nedala vyčíst žádná emoce.
,,Dobře," přikývl.
Jicele naprosto nepostřehnutelně kývla na Bellu a odešla vedlejší chodbou pryč.
Bystrozoři Belatrix hrubě postrčili, aby šla. Udělala tak a kráčela mezi nim cestou k velkému krbu s jednosměrnou cestou - Azkaban.

Konec 2. Kapitoly

Ps: Prosím dlouhéééééé komenty :). Jako u té předchozí =D

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka ,,Life and Death"?

Ano
Ne

Komentáře

1 Vincencie Vincencie | Web | 2. února 2011 v 21:27 | Reagovat

NO co bych ti k tomu tak napsala. Líbí se mi ten námět, jen z těch dvou kapitol se nedá nic moc zatím vycítit. Líbí se mi, že ukazuješ Bellatrix jako člověka. I ona si uvědomuje kam jde a co tam s ní je. Je poznat její vychování a přirozená elegance. Jen takové menší upozornění? Co se stalo s tou druhou bystrozorkou? :-)

2 Belatrix Black Belatrix Black | Web | 2. února 2011 v 21:32 | Reagovat

[1]: Díky za komentář :-) A k otázce. No, ona prostě odešla. Ona a její bratr ale ještě sehrajou svou roli a nebude to nic hezkýho. ;-)

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 13. února 2011 v 8:44 | Reagovat

Tak teď mi bylo Belly prostě líto. Nemůžu si pomoct. Ale je úžasný, jak jsi to popsala, nikdy by mě nenapadlo, co všechno se děje před odchodem do Azkabanu.

4 Týna Týna | 15. února 2011 v 17:20 | Reagovat

chudák Bella :-( ,ale jinak si to moc hezky popsala a tešim se na další :-)

5 Šnečkovská Šnečkovská | Web | 18. března 2011 v 22:04 | Reagovat

Chudák Bella :( Jsem zvědavá jak to bude pokračovat.

6 Strelec.C Strelec.C | 3. dubna 2011 v 22:14 | Reagovat

Velice zajímavá povídka, rozhodně je velice zajímavé takhle vykreslovat celou situaci :D Už se těším an pokračování.

7 °Alex °Alex | Web | 30. dubna 2011 v 21:03 | Reagovat

Hrozne pekná poviedka aj kapitola! Som zvedavá, ako (a kedy) v to budeš pokračovať :) :D.

8 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 2. července 2011 v 18:55 | Reagovat

Vyděšeně a zamítavě se podívala na ošetřovatele. - Zmítavě se podívat? Kdyby odmítavě, ale zmítavě? Třeba že se zazmítala, ale nemůžeš se zmítavě podívat to jaksi nejde...

,,Oki, ale ať drží hubu," - Oki je výraz absolutně se nehodící do HP tématiky, natož k bystrozorce.

Kapitola jako celek je poměrně zvláštní. Je zde prohlídka a lékařská prevence před odvedením do Azkabanu. Jsou zde dvě bystrozorky, kde každá reprezentuje zcela opačný postoj ke smrtijedům i k Belatrix samotné. Bela se zde projevuje jako citlivá žena, jako někdo kdo má strach z vězení. Jen mi to připadá takové... no těžko uvěřitelné, nevím proč. Ačkoliv by to mohl být začátek něčeho co by se dalo sorvnávat se skoro přátelstvím ,nebo minimálně porozumněním. Jicele se k Belatrox zachovala úplně jinak než ostatní a Bellatrix z nějakého vnitřního popudu, se jí zpovídala skoro jako by byla kněz, přicházející udělit poslední pomazání...

Těžko říct co bude následovat, možná by se to chtělo více zaměřit na psychologii Belly. Víc to rozmáznout, víc ukázat třeba příkladně, pomocí vzpomínek, nebo tak něco. Prostě bych řekal že Bella působí nereálně... Ani nevím proč vlastně.

Jsem zvědavá na další část :-)

9 Lady-Bella-Voldemort Lady-Bella-Voldemort | Web | 18. srpna 2011 v 12:30 | Reagovat

To je úžasný :-) :-) dokážeš krásně popsat pocity, závidím ti talent ;-) jinak je mi Bell hrozně líto.. Líbilo se mi jaks napsala:
,,Jicele, je to vražedkyně a ty se o ni staráš, jakoby byla..."
,,Člověk? Přesně to je," zavrčela na ni.
To je moc pěkný :-) jdu na další kapitolu :-)

10 Beltrix Beltrix | Web | 29. října 2011 v 21:10 | Reagovat

Nechtěla bych být na Bellině místě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama