2. Bez citu a slitování

14. prosince 2010 v 11:01 | Belatrix Black |  Bez citu a slitování

Kapitola 2.


,,Jste...," nestihla dokončit.
,,Co děláte v tuto dobu na chodbě slečno?" Oba dva se otočili za hlasem a jeho oči se vrátily do původního stavu. Kousek od nich stál muž s dlouhými vousy a pomněnkovýma očima.
,,Profesore, já... chtěla jsem jít na kolej, profesorka McGonagallová mě poslala pryč."
,,Neposílá vás pryč poslední dobou nějak často?" naklonil hlavu mírně dopředu a oči se mu jasně zaleskly. Při tom se mu mírně pozvedly koutky do úsměvu.
,,Ano, pane. Jenže, já se při hodině hrozně nudím. Všechno už umím," vysvětlovala.
,,To jistě, tak byste to mohla dát v hodině najevo," nabádal ji.
,,Ano, pane profesore," přitakala nakonec. S ním se hádat nebude.
,,A co tu ještě děláte vy, Tome? Myslím, že jsem vám dal jasně najevo, aby..." Zmíněný mu skočil od řeči.

,,Byl jsem na odchodu. Slečna Blacková mě jen trochu zdržela," podíval se na ní a tvářil se nebezpečně. Zatajila dech. Snad jí nechce prozradit. Za to by jí vyhodili ze školy a ještě jí zlomili hůlku.
,,Vážně?" Profesor provrtal Belatrix pohledem.
,,Já ale..."
,,Slečna chce říct, že se jen starala o bezpečnost školy, jestli nejsem náhodou nějaký vetřelec," kryl ji napůl pravdivě. Ulevilo se jí. Nechce jí prozradit.
,,To od vás bylo, slečno, velmi ušlechtilé. Nemyslíte, že si to zaslouží ocenění?" usmál se radostně profesor Brumbál. ,,Dávám vaší koleji 10 bodů." Thomas protočil oči.
,,Ehm… děkuji, pane profesore," řekla rozpačitě.
,,Nu, měla byste jít na kolej a dávat si pozor, abyste nemusela být znovu vyhozena z výuky. Příště by vám to už neprošlo bez trestu. A vy, Tome, byste měl odejít," obrátil se profesor na Thomase.
,,Samozřejmě, už jdu. Jen vás chci požádat, abyste si odpustil říkat mi Tome. Už nejsem váš student," řekl chladně a v očích mu šlehly rudé blesky.
,,Raději už nic neříkám. Přeji příjemný zbytek dne." Otočil se a odcházel chodbou zpět.
Když byl zcela z dohledu, Thomasovi oči nabrali zpět rudou barvu.
,,Jmenujete se Thomas?" Hned jak to dořekla, byl u ní, rukou jí držel pod krkem přimáčklou ke zdi.
,,Nikdy mi neříkejte Tome! Nebo budete, slečno Blacková, mrtvá dřív, než se stačíte nadechnout! Nikdo nebude říkat Lordu Voldemortovi tímto jménem!" Kdyby to bylo možné, pohledem by vraždil. Srdce jí bušilo neuvěřitelnou rychlostí. Nemohla dýchat, dusila se.
,,Prosííí… m... Aeh… ne… nemůžu… dýýchaaat." Bolestí jí po tváři stekla slza.
,,A co já s tím?!" optal se opět mrazivě.
,,Prosíííím, pusťte… mě…" Stisk povolil a ona se sesypala na zem v záchvatech kašle.
,,Dávejte si příště větší pozor na pusu," varoval jí. Když se trochu vzpamatovala, chtěla se podívat na zjevně nejchladnějšího muže, kterého kdy potkala. Nebyl tam, viděla už jen jeho postavu, jak zašla na konci chodby za roh. Takže je to pravda, to co si myslela. Ten muž je Lord Voldemort. Už o něm slyšela, ale jen velmi málo. Někdo říkal, že je jeho
služebník - smrtijedy. Snad nějaký známý rodiny.
Zvedla se na nohy a rozběhla se za ním. Bylo jí jedno, že jí může něco udělat, chtěla s ním mluvit. Když ale vyběhla k rohu chodby, nikde po něm nebylo ani stopy.
,,Vy si nedáte pokoj," ozvalo se jí u hlavy. Z hlasu se dalo velmi dobře vyčíst pobavení.
,,Kde to... ?" Otáčela se kolem sebe a on se po chvilince objevil.
,,Co to bylo, kam jste zmizel?" ptala se nevěřícně.
,,Byl jsem jen zneviditelněný. Tak co byste ještě potřebovala?" Bavil se a velmi dobře.
,,Já... chci vám sloužit," vyhrkla. ,,Chci se od vás učit. Chci se stát vaší služebnicí a naučit se to, co umíte vy." Netušila, kde vzala tu sílu, mluvit tak rychle a nebát se následků.
,,Myslím, že by to nebyl zrovna dobrý nápad. Je vám teprve 17 let a já bych nerad vysvětloval vašemu otci, co to máte na ruce," chtěl jí odbýt. Marně.
,,Jemu do toho nic není. Už jsem plnoletá. Neustále mi něco diktoval, ale s tím je teď konec. Já vím, co to všechno obnáší. Umět potlačit city, to já umím. Umět někomu ublížit i zabít. To bych se také naučila. Umět...," chrlila a jemu to lezlo na nervy. Zarazil jí.
,,Dost!" syčel.
Utichla. Chvíli jen tak stáli, potom se rozhodla opět něco říct.
,,Vidíte? I poslechnout umím," říkala a koukala se prosebným pohledem. Bylo neuvěřitelné, že Blacková umí prosit. ,,Můj Pane," dodala. Zamyšleně si jí prohlížel a ani se nehnul.
,,Zítra máte prázdniny, dostavíte se... vlastně nedostavíte. Budete mě očekávat doma večer přesně o půlnoci. Teď se běžte vyspat. Na shledanou, slečno Blacková, moje budoucí služebnice," řekl jí a zmizel.
,,Nashle," odpovídala do prázdna. Nemohla tomu uvěřit. Stála tak asi deset minut. Posměšně se ušklíbla. Dokázala to. Přemluvila ho. Lorda Voldemorta. Zítra už si k ní nikdo nic nedovolí. Bude smrtijedka.
Vydala se směrem do zmijozelské koleje. Tam se umyla a převlékla do noční košile. Lehla si na postel a zamyslela se.
Jak ale skryje to, co se z ní stane? V Bradavicích? Před profesory, studenty? Bude nosit dlouhý rukáv. Nebo elegantní rukavičky, ty jsou celkem v módě.
Cítila, že by najednou pro ty oči Lorda Voldemorta udělala cokoliv. Byly sice rudé, jako plameny, že i skoro spalovaly, ale při tom... vyzařovala z něj velká síla, energie, krása...
Že by se zamilovala...

Konec 2. Kapitoly
A pište názory :)

<--- předchozí kapitola | další kapitola
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 14. prosince 2010 v 11:03 | Reagovat

Povídka je hezká. Myslím že o moc povedenější než Tajemný oblouk. Bella je zde zajímavá osobnost. Líbí se mi kupodivu vcelku i dialog, myslím že se ti to daří. Mám ráda Voldemorta spíš ještě jako Toma Raddlea, takže tahle povídka je mi blízká. Celkem jsem si tu situaci dokázala dobře představit, jen tak dál

2 Týna Týna | 15. prosince 2010 v 16:22 | Reagovat

Hezká povídka.Bella má dobrý starosti, zrovna potká Voldemorta a chystá se stát smrtijedkou a nejvíc ji zajímá jestli  skryje znamení zla pod dlouhej rukáv nebo pod rukavíčky :-D .

3 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 29. ledna 2011 v 20:40 | Reagovat

Wow, mám rada aj jedného, aj druhého! :D Vážne zaujímavý nápad, tešim sa na ďalšiu kapču :)!

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 13. února 2011 v 0:07 | Reagovat

Teda Bello..ty ses nezamilovala, ty ses zbláznila :D

5 Beltrix Beltrix | Web | 1. července 2011 v 18:16 | Reagovat

Krásný! Bella jako naivní sedmnáctka zamilovaná do Lorda Voldemorta je skvělá představa ;)

6 Maitter Maitter | Web | 2. července 2011 v 13:45 | Reagovat

Se všemi souhlasím :D Nemůžu se dočkat další kapitoly :D

7 Vanilka Vanilka | 26. července 2011 v 8:55 | Reagovat

Kdyby to nebylo proti autorským právům, navrhla bych ti vydat o Belle knihu :D fakt krásný :-)

8 Lily Lily | Web | 28. července 2011 v 8:58 | Reagovat

Povídka je krásná a honem pokračování :D uplně vidím jak tak před ním poskakuje xD

9 Lilien Lilien | Web | 14. srpna 2011 v 7:54 | Reagovat

Bell pokračuj prosím.....:( Jinak budeš mít zotpovědnost za jednu šílenou mudlouvkou šmejdku Evansovou... :D

10 Lady-Bella-Voldemort Lady-Bella-Voldemort | Web | 18. srpna 2011 v 12:08 | Reagovat

Se všemi souhlasím :-D moc moc moc prosím o pokračování :-( :-)

11 Scarleth Scarleth | E-mail | Web | 22. srpna 2011 v 11:25 | Reagovat

ja tk moc moc moc moc moc moc moc .......prosim o dalsi kapitoly :-(  :-)  :-(

12 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 27. září 2011 v 11:29 | Reagovat

Skvělé :)) moc se mi to líbí! :)

13 Gabux Gabux | Web | 3. srpna 2012 v 13:57 | Reagovat

Skvělé, ale kde jsou další kapitolky? :D :P

14 Lana Lana | 6. září 2014 v 19:13 | Reagovat

:D je to skvělé budou ještě další ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama